Domácí sládkové jsou obvykle schopnými kutily, ale ne každý si na vše troufne bez informací. Zároveň je dobré se podělit o konkrétní zkušenosti, protože proč zbytečně „znovuobjevovat Ameriku“. Pokud je homebrewing o něčem, tak právě o sdílení zkušeností a znalostí. Dnes vám tedy odprezentuji postup, který se mi osobně osvědčil. Sami můžete přidat svou invenci a šikovnost. Jistě se vám práce povede lépe než mě. Teď už ale pojďme na to!
Petr Novotný
Článek vyšel v časopise Pivař 1 (květen 2017)
Objem je jednou z nejdůležitějších veličin, které domácí sládkové mohou měřit. Můžeme změřit přesné množství chmele na desetiny gramu, když ale nebudeme znát dobře objem, do kterého jej přidáme, tak nikdy nemůžeme dobře odhadnout hořkost. Bez znalosti objemu také nemůžete správně spočítat výtěžnost, tudíž těžko sestavíte recept tak, abyste dosahovali konzistentně plánovaných hodnot síly a objemu piva. Dnes si ukážeme, jak si permanentně ocejchovat nerezový hrnec, který používáme při rmutování, scezování a chmelovaru. Pojďme si ale krátce říci, proč je dobré znát objem v těchto fázích vaření piva.
Než začneme rmutovat, musíme odměřit objem rmutovací vody. Mnoho dějů během rmutování, objem vyslazovací vody a tak i naše výtěžnost závisí na hustotě rmutu (objemu vody na kilogram sladu). Znamená to tedy, že pokud máme 5 kg sladu, budeme potřebovat například 5 × 3,5 L = 17,5 L vody pro rmutování, které se říká pivovarsky hlavní nálev. Tuto vodu tedy musíme nějak odměřit, často se tak pouštíme do zběsilého odlévání vody po 1–2 litrech a v půlce zjistíme, že jsme zapomněli počítat… a znovu, a znovu. Naproti tomu po ocejchování hrnce jednoduše napustíme vodu na požadovanou úroveň a tečka.
Během chmelovaru se nám ocejchovaný hrnec vyplatí nejméně dvakrát. Na počátku můžeme odečíst množství sladiny, což nám poslouží k vypočtení odparu, který může být velmi zajímavým údajem. Naopak na konci chmelovaru před oddělením kalů můžeme odečíst konečný objem mladiny s kaly, který bychom měli dosazovat do všech kalkulaček pro výpočet IBU, pokud chceme, aby odhad byl co nejpřesnější.
V různých částech procesu tedy může být cejchování hrnce velmi šikovnou pomůckou. Nemá smysl to tedy již dále zdržovat a rovnou se pusťme do práce.
PŘIPRAVTE SI:
- ocet (stačí cca panák)
- sůl (1 lžička)
- skleničku
- vatová tyčinka "uchošťour"
- 9V baterii
- vodiče (libovolné měděné)
- izolepu
- izolační pásku
- nůžky
- odlamovací nůž
- lihový fix
- cejchovanou nádobu
Většinu těchto věcí všichni najdete pohodlně doma, tudíž vás to nebude stát vůbec nic. Já jsem kupoval baterii, tudíž náklady byly cca 25 Kč.
Princip
Jednotlivé rysky a čísla vytvoříme do povrchu hrnce pomocí elektrolýzy. Vyleptáme malou vrstvičku povrchu hrnce, tudíž bude naše práce permanentní a nebude ji možné smýt. To osobně považuji za výhodu, nicméně během samotné práce buďte dostatečně pečliví a pozorní, protože když si nakreslíte šablony nepřesně a rysky vyleptáte, už to nepůjde vzít zpět.
Pro „leptání“ do kovového povrchu musíme mít hrnec zapojený na kladný pól baterie (jako anodu) a záporný pól zapojíme na vatu namočenou v elektrolytu. Jako elektrolyt použijeme běžně doma dostupné látky – kuchyňskou sůl a ocet. Izolačkou si vytvoříme šablonu pro leptání.
Po přiložení vaty a tím propojení obvodu bude proud procházet pouze plochou, která je smočena elektrolytem, a tak vyleptáme pouze to, co chceme.
Kdybyste póly prohodili, poznáte to velmi brzy, protože metoda nebude fungovat. Naopak se vám po chvíli začne na nerezový povrch nanášet měď, která se bude rozpouštět z měděného drátu. V tomto směru se tedy provádí tzv. galvanické pokovování, které se taktéž v průmyslu využívá. Kdybyste tedy chtěli něco pokovovat, můžete to udělat podobným způsobem. Jako roztok elektrolytu bychom volili např. skalici modrou (CuSO4), která obsahuje měď.
Krok 1: příprava základní šablony
Než začnete, doporučuji hrnec poctivě umýt. Můžete například využít připraveného octa.
Jako první krok doporučuji nakreslit lihovým fixem vertikální čáru, abyste to měli alespoň trochu rovně. Poté si nastříhejte malé kousky izolačky, kterými budeme postupně značit objemy. Přichystejte si nádobu, která má důvěryhodné cejchování. Můžete například využít kuchyňskou měrku. Osobně doporučuji, aby vaše měrka měla alespoň 4 L, protože nalévat 30 L po litru by vám mohlo trvat do Vánoc. V mém případě posloužil kyblík s cejchou, jehož přesnost jsem si ověřil kuchyňskou odměrkou.
Nalévejte do hrnce postupně vodu po čtyřech litrech a vždy udělejte kouskem izolačky značku. Vodu se snažte odměřovat co nejpřesněji, protože přesnost v tomto kroku ovlivní přesnost celé vaší práce.
Krok 2: Výroba šablony
Teď už můžete vodu vylít, dále už ji nebudete potřebovat. Nastříhejte si delší kousky izolačky. Délka je na vás, mě se osvědčilo přibližně 5 cm. Nalepte tyto kousky horizontálně a vytvořte tak základ šablony, na rysku ponechte přibližně 3 mm volného místa mezi dvěma proužky izolepy.
Následujte obrázky. Vertikální ukončení šablony opět kouskem izolačky. Abyste měli vše v jedné rovině, využijte opět lihový fix a načrtněte si vodící čáru.
Krok 3: Leptání základní rysky
Tak a teď se dostáváme k našemu prvnímu leptání. Doporučuji si poctivě všechno znovu prohlédnout a zkontrolovat, protože leptání už bude nevratné. Pokud máte přibližně kolmý hrnec vezměte pravítko a změřte mezery mezi ryskami, měly by být přibližně všechny stejně dlouhé. Výjimkou bude první vzdálenost od dna hrnce, poněvadž díky zaoblení u dna bude tato vzdálenost jiná.
Příprava leptací aparatury
Připravte si elektrolyt smícháním panáku octa a lžičky soli. Poctivě rozmíchejte. V této fázi není nikterak důležité přesné dávkování.
Připravte vodiče. Zde můžete použít cokoliv, co doma nejdete. Já jsem například našel starý telefonní kabel, kterému jsem obnažil vodiče na koncích. Na straně, kde bude baterie, postačí pár centimetrů. Na straně, která bude připojena k hrnci, doporučuji obnažit mnohem delší část.
Připojte jednu stranu vodičů k baterii. Přiložte vodič a přelepte připravenou izolačkou, nic víc není třeba.
Doporučuji si zapamatovat, kterou barvu vodiče jste zapojili, ke kterému pólu baterie.
Konec vodiče vedoucí z kladného (+) pólu baterie připojte k tělu hrnce např. k uchu (v mém případě zelený a žlutý vodič). Jednoduše přiložte vodič a přelepte kouskem izolačky.
Druhý konec vedoucí ze záporného (−) pólu budeme připojovat k „uchošťouru“. Jako první ho namočte v elektrolytu, abyste zajistili dobrou vodivost. Pak přiložte konec vodiče a rotací „uchošťouru“ namotejte odhalenou část vodiče na konec vaty. Připraveným kouskem izolepy zafixujte. Pak máte vše připraveno k práci.
Po těchto přípravných pracích přichází čas na samotné leptání. Zkontrolujte, jestli uvnitř připravených šablon nejsou čáry od lihového fixu. Je lepší je nejdříve omýt např. trochou elektrolytu. Položte si hrnec tak, aby šablony byly horizontálně a elektrolyt nemohl vytékat ze šablony. Namočte konec vaty do elektrolytu a přiložte ho k šabloně. Mělo by dojít k pěnění, případně i bzučení. To znamená, že leptání probíhá. Pokud jste si póly zapojili opačně, tak se vám začne brzy barvit ryska do černa. V tom případě přepojte na správné zapojení a rysku opravte.
Pokud jste vše zapojili správně, stačí několik sekund kontaktu a do povrchu vyleptáte permanentní rysku. Měla by být znatelně bílá. Dříve než odlepíte šablonu, otřete elektrolyt suchým hadříkem a zkontrolujte, jestli jste vytvořili celistvou rysku po celé délce a případně doopravte.
Po vyleptání všech základních rysek odlepte izolačkovou šablonu. Odkládejte si ji například na kraj hrnce, protože tyto pásky můžeme využít i pro další rysky a nemusíte stříhat nové.
Krok 4: Vedlejší rysky
Teď si připravíme šablony pro jemnější rysky. Nemá žádný smysl teď znovu odměřovat vzdálenosti naléváním vody. Čím víckrát naléváme vodu, tím se nám postupně hromadí chyby z nepřesného nalévání. Proto jsme si nejprve udělali hrubou škálu, kde jsme museli nalévat vodu jen párkrát. Teď vezmeme pravítko a v pravidelných intervalech mezi hlavními ryskami uděláme lihovým fixem značky, kde chceme mít další rysky.
Měření vzdálenosti je mnohem přesnější než 30krát nalévat vodu po jednom litru. Jediný problém by nastal, kdybychom měli hrnec výrazně kónický, což je ale v našem případě velmi nepravděpodobné. Doporučuji vám rozdělit základní 4litrový interval po jednom litru.
Teď si vyberte značky uprostřed velkého intervalu a vytvořte izolačkou znovu šablonu. Velmi výhodné je zde využít kratších čárek, abyste mohli snadno rozlišovat mezi velkým a malým měřítkem. Opakujte tedy celý postup od kroku 2 až po krok 4.
Poté přijdou postupně na řadu další značky, můžete zvolit ještě další délku značek. Tudíž mít nejdelší čárky po 4 litrech, střední po 2 litrech a nejkratší po 1 litru.
V mém případě jsem zvolil víceméně stejnou délku menších rysek. Opakujte celý postup až do doby, kdy budete mít vyleptány všechny potřebné značky. Nakonec by to mělo vypadat přibližně jako na sousední forografii. Předpokládám, že se vám to ale povede ještě lépe než mně.
Pak už nebudeme žádné z našich značek potřebovat, a tak hrnec pečlivě zbavíme všech našich čáranců jakýmkoliv čistícím prostředkem s obsahem alkoholu.
Krok 5: Čísla
Posledním krokem je vyleptání čísel, abychom se v našich značkách snadno orientovali. Existuje mnoho funkčních řešení. Můžete se například pokusit v papírnictví sehnat přilepovací čísla, a ta použít jako šablony, dosáhnete tak nejprofesionálnějšího výsledku. Pokud tato čísla nemáte, nebo se vám je nechce shánět a utrácet zbytečně peníze a radši si chcete trochu pohrát se svou kreativitou, tak můžete následovat můj postup.
Šablony čísel si vyrobíme z běžné izolepy. Vezmeme si k ruce hladkou podložku (karton s lesklým povrchem, kousek rovného plastu apod.). Nalepíme na ni kousek izolepy a namalujeme fixem tvar čísla. Řezákem tento tvar vyřízneme v přibližně 1-2 mm tloušťce číslic.
Některé složitější číslice, jako je třeba 8, můžete udělat na dvakrát a středy nalepit zvlášť. Po vyříznutí číslice se šablonu pokusíme odlepit od podložky, což je důvod, proč potřebujete podložku s lesklým povrchem, z které bude odlepení snadné (obyčejný papír není dobrá volba). Dejte si pozor, abyste si při odlepování čísla neroztrhli. Je to celkem snadné, tudíž buďte velmi opatrní.
Šablonu přilepte na hrnec na správné místo k hlavním ryskám a vyleptejte. Dejte si velký pozor na správné umístění číslic. Pokud si napíšete číslo 20 k rysce 22 L, bude to později při vaření poměrně matoucí.
Když vytrváte, získáte tak velmi osobitou podobu číslic. Jistě to má k dokonalosti daleko, ale hlavní je, že je to osobní a dobře slouží.
A víte co? Mě se to tak asi líbí víc. Kdo chce krásný a pravidelný tvar číslic, ať si koupí v papírnictví odlupovací číslice, nebo musí být výtvarně zručnější, než jsem byl já.
Tak a máme ocejchovaný hrnec a zjišťování objemu při vaření nebylo nikdy jednodušší.
A nebojte se, hrnec jste si tím nijak nezničili. Odstranili jste sice z rysek trochu materiálu spolu s povrchovou ochranou vrstvičkou oxidů, ale ta se po vystavení vzduchu velmi rychle obnoví.
Líbil se vám tento fotonávod? Máte nějaký zlepšovák, nebo projekt, který byste rádi prezentovali? Neváhejte a ozvěte se nám! Velmi rádi v některém z příštích čísel zveřejníme Vaši práci. Pokud jste si podle tohoto návodu ocejchovali nádobu, vyfoťte svůj výtvor a pošlete nám fotografii. Zveřejníme ji na začátku dalšího vydání Cechovního magazínu.
